O tom, že mezi sekerníky slavné heavymetalové formace vznikaly třenice, se ví dlouho. Na plná ústa vše ovšem K.K. obšírně řekl až ve svých memoárech.
„Glenn se na vlastní pěst a bez konzultace s ostatními rozhodl, že většinu sól natočí sám, pár jich tedy nechá mě, abych se necítil jako páté kolo u vozu a basta. Moje role měla nově spočívat v soustředění se na rytmickou kytaru, a vůbec kytarové harmonie, které nás definovaly mnoho let. Naneštěstí ostatní ani necekli. Rob s tím neměl problém, Ian jakbysmet, Les Binks sice vyslovil cosi proti, ale pak také kapituloval. A já abych nerozesíral kapelu, jsem na tuto nespravedlnost přistoupil také. Teď toho samozřejmě lituji.“
Další detailní rozbor niterných stavů, které Ken Downing ve své době zažíval, najdete v autobiografii K.K. Downing Heavy Duty: Dny a noci v Judas Priest, kterou seženete exkluzivně na Sparkshopu.