Letos na podzim se spojily tři kapely z progresivní a powermetalové říše – ANDROMEDA, DAMNATION ANGELS a UNTIL RAIN – aby společně odjely evropské turné o patnácti zastávkách. Závěrečnou štací bylo vystoupení v Praze na Nové Chmelnici, kde se k výše jmenovaným připojili ještě Češi DEEP STARE. Je velká škoda (a ostuda), že na koncert přišlo jen pár desítek (odhadem čtyřicet) lidí – těžko říct, do jaké míry se na tom podepsal fakt, že o den dříve mělo turné zastávku v ne zase tak vzdáleném Litvínově.
DEEP STARE Nejpříjemnější překvapení večera přišlo hned na jeho začátku v podobě DEEP STARE. Ti jsou na české progresivní scéně novým jménem, za kterým se ovšem skrývají muzikanti donedávna známí jako CLAYFEEDERS (a kteří ještě pod tímto názvem vloni vydali album „The Seventh Sense“). Od české skupiny opravdu často neslyšíme tak vynalézavý a chytrý prog metal, ve kterém jsou slyšet vlivy DREAM THEATER, ale i LIQUID TENSION EXPERIMENT – a třešničku na dortu tvoří výrazné melodie, které zaujmou už na první poslech.
UNTIL RAIN Jako druzí nastoupili na pódium Řekové UNTIL RAIN. Jejich aktuální album „Anthem To Creation“ mi popravdě nepřijde nějak zvlášť výjimečné – přináší podle mě relativně standardní power / prog metal, jakého najdeme všude spousty. Své vystoupení ale zvládli s přehledem – vyzdvihnout musím hlavně výkon zpěváka Yannise Papadopoulose, který si s poměrně náročnými party bez problémů poradil.
DAMNATION ANGELS Symfonicky laděný metal Britů DAMNATION ANGELS mi, soudě alespoň podle jejich desky „Bringer Of Light“, připadá pestřejší a zajímavější než produkce UNTIL RAIN – a z koncertu jsem si odnesl podobný dojem. Další body ve svůj prospěch si vysloužili obdivuhodným nasazením, což se týká hlavně jejich frontmana známého jako PelleK. Velkou vadou na kráse ale byla absence klávesisty – veškeré klávesové party tak musely být předtočené.
ANDROMEDA ANDROMEDA ve srovnání s DAMNATION ANGELS poněkud ubrala na teatrálnosti, bohatě nám to ale vynahradila svou hráčskou virtuozitou – všichni, ať už sedmistrunný (!) baskytarista Linus Abrahamson, klávesista Martin Hedin, kytarista Johan Reinholdz, či bubeník Thomas Lejon, hráli s ne vždy vídaným přehledem a radostí. Zpěvák David Fremberg pak všechno završil svým trochu netypickým, jistým a charismatickým hlasem. Pánové se nebáli nechat vyniknout „hitovou“ část své tvorby – v tomto ohledu nejvýraznější položkou jejich set listu byla přídavková skladba „Periscope“ z alba „Chimera“; jejím zařazením mě velmi potěšili. Jedinou slabinou se stala délka vystoupení – ANDROMEDA nehrála ani hodinu a půl. Večer jako celek se ale určitě vydařil, škoda jen té ostudné návštěvy…
