Příležitost vidět QUEENSRŸCHE živě se přinejmenším v Evropě nenaskytuje příliš často. V ne až tak početných řadách vyznavačů progresvního metalu v naši zemi to muselo být snem snad každého fanouška – ovšem, samozřejmě, v čele s ikonickým zpěvákem Geoffem Tatem. Rozchod kapely s frontmanem, jak se zdá se na návštěvnosti výrazně projevuje. Bylo tak smutně být svědkem toho, jak legenda žánru nevyprodala ani Retro Music Hall. Ještě smutnější bylo, že kapela ze sebe nevydala všechno, což v situaci, v jaké se nachází, je zcela nepochopitelné. Místo aby doslova bojovali o každého příznivce, QUEENSRŸCHE předvedli chladné akademické vystoupení, kterému sice bylo málo co vytknout po technické a profesionální stránce, za to rozhodně mnohé po stránce emotivní.
Nejsrdečnější a nejsnaživější byl muž, který Tatea nahradil, zpěvák Todd La Torre, jehož hlasová poloha a intonace také silně připomínaly projev jeho předchůdce. V konkrétním případě je podoba vítána, neb k hudbě této kapely si snad ani nelze představit typ vokálů, odlišný od těch, které vždy spoluutvářely tvář skupiny. Nejslabším článkem naopak byl bubeník Scott Rockenfield. Jeho hra byla (obzvláště z počátku) mimořádně nevýrazná a jednotvárná, takže oproti deskám byla v podstatě k nepoznání. Možná chyba spočívala částečně i v tom, že snad kvůli nedostatku prostoru na pódiu klubu nebyla postavena celá jeho souprava.
V poslední třetině přece jen jiskra přelítla a strhla přinejmenším přední řady. Velké hity z „Operation: Mindcrime“, „Empire“ a „The Warning“ přece jen sehrály svou roli. Až na prostřední část vystoupení, která prezentovala novinku „Queensrÿche“ byl hodinu a půl (i s přídavky) dlouhý set vyloženě zaměřen na klasiku z diskografie. Takže nakonec těm, kdo kapelu dosud nespatřili, se dostalo co do hudby přesně toho, co si snad nejvíce přáli slyšet.
Report Jana Doležela najdete zde
