Kapela NASTY RATZ, parta pražských glamrockerů a sleazemetalistů, vypustila loni v říjnu do éteru svou třetí studiovou nahrávku. Deska nese název „Third Cut“ a kromě lepé děvy třímající nůž se na přebalu objevil také poměrně přátelsky vyhlížející zvířecí maskot formace.
Co se skrývá za obrazem dívky s chladnou zbraní a v popředí nonšalantně přihrbeným hlodavcem? Nápovědou budiž žánr, jemuž pšenka ani jiná obilovina nekvetou v naší domovině v takové míře, v jaké by si zasloužil.
V povědomí zahraniční – evropské pevninské i ostrovní – rockové veřejnosti se glamoví Pražáci přitom usídlili už dávno. Skandinávským „bratrům v žánru“ – kapelám RECKLESS LOVE, CRAZY LIXX nebo ONE DESIRE – vyrostla silná česká konkurence, jíž se podařilo nahrát vyzrálou desku nabitou sympaticky přidrzlým energickým kytarovým hard rockem s chytlavými melodiemi. Ani tolik nesejde na tom, zda formaci zařadíte do hard- nebo glamrockové, případně sleazemetalové škatulky. Jedno je jisté – NASTY RATZ jsou připraveni sleaznout zaslouženou smetanu obdivu.
V aktuálním Sparku najdete dvoustránkový rozhovor s frontmanem Jakem Widowem, který se v něm vyjádřil právě i k přijetí kapely „u nás“ i „venku“. „Venku jsme známější. Není to tak, že vyjedeme za hranice a budou nás vítat jako BEATLES v Japonsku, to úplně ne. Stalo se nám, že jsme v Berlíně odehráli koncert pro dvacet lidí. Ale pořád lepší mít příležitost hrát pro dvě desítky návštěvníků v Berlíně než vystoupit ve vedlejší vsi nebo vísce, kde ses narodil,“ říká přesvědčeně.
„Mimo domovinu nás prostě berou víc, přestože se jedná o mnohem rozprostřenější trh. Někdy přijde pár desítek, jindy několik stovek lidí. Všímá si nás víc médií za našimi hranicemi, ať už časopisů nebo rádií. Jedná se o větší počet zemí, i početně to tedy dává smysl. Celkově naše muzika prostě líp funguje mimo území Čech, Moravy a Slezska. Ať už vystupujeme kdekoliv v cizině, sleaze metal se v tamějších končinách těší lepšímu postavení.“
